Aktuality
Informace o konání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Kněžnice
zasedání zastupitelstva
Vítání ptačího zpěvu v Kněžnicích – Peklovsi
Dne 21. 5. 2022 se v Kněžnicích - Peklovsi uskutečnil 2. ročník Vítání ptačího zpěvu. Akce pod tímto názvem začali jako první organizovat britští ornitologové v 80. letech minulého století a postupně se rozšířily i do dalších zemí. V naší republice probíhají od 90. let a jedna z prvních proběhla pod vedením autora tohoto článku v roce 1992 v Turnově. Původní organizátoři z Anglie tuto akci chápali jako vítání jara. Během terénní exkurze se sledují ptáci na stanovené trase a určují se hlavně podle zpěvu i dalších hlasových projevů.
V tomto duchu proběhla také procházka v naší obci. 7 účastníků ve věku 4 až 70 let prošlo trasu mezi poli, loukami a smíšeným lesem při úpatí Kozlova. Cestou jsme měli možnost pozorovat a hlavně slyšet 25 druhů ptáků od vrabce polního, sýkory koňadry, ťuhýka obecného až po pěnici černohlavou a skřivana polního, kteří patří mezi naše nejlepší pěvce. K nejcennějším pozorovaným druhům lze zařadit žluvu hajní s flétnovitým zpěvem, holuba doupňáka a především pár koroptví polních, který se objevil na louce u železniční tratě nedaleko zastávky Cidlina. Koroptev byla kdysi spolu s bažantem naprosto běžným druhem polí a luk. Dnes patří naopak mezi vzácné druhy. V samém závěru exkurze přelétl nádherný samec motáka lužního, který se v naší obci v posledních letech objevuje stále častěji. Oproti běžnějšímu motáku pochopovi má štíhlejší bílošedá křídla s černými konci a podobně jako on létá nízko nad zemí a na zemi také hnízdí.
Text a foto Zdeněk Mrkáček
Na fotografiích je holub doupňák, vrabec polní, pěnkava obecná, poštolka obecná a špaček obecný.
Kudlanka
Kudlanka nábožná
Fauna i flóra se také v Českém ráji mění. Některé druhy rostlin i živočichů vymizely, jiné se objevily nově. Pro autora tohoto textu je nejnovějším známým druhem kudlanka nábožná.
Dosti nečekaně byla objevena v srpnu 2019 na zahradě č. p. 77 v Peklovsi v nadmořské výšce cca 380 m. A postupně zde byly nalezeny dokonce 3 jedinci. Kudlanky se pohybovaly během několika týdnů na pruhu zahrady o délce ani ne 20 m, často se zdržovaly na stejných místech. Dle všeho se jednalo o samice, které dosahují délky až 8 cm, samci bývají obvykle menší a mají delší tykadla. Zbarvení bývá proměnlivé od hnědošedé, žlutohnědé až po zelené a tak tomu bylo i u pozorovaných kudlanek. Obě pohlaví kudlanky mají křídla, ale vzhledem k větší velikosti samice létají nerady - jen pár metrů, samci až desítky metrů.
Původně to byl vyloženě teplomilný druh, který obýval subtropy a tropy. V naší bývalé republice se ještě koncem 70. let minulého století vyskytovala pouze místy na jižní Moravě a na Slovensku. Postupně se však její rozšíření změnilo a kudlanka se v současné době šíří i do chladnějších a vyšších poloh naší republiky. Nedávno byl její výskyt zaznamenán dokonce v Krkonoších.
Kudlanka je dravec, larvy i dospělci se živí živým hmyzem. Ten lapají dlouhýma předníma nohama, na kterých mají trny k uchvácení kořisti. Na těchto nohách mají také dosti výrazné skvrny, které připomínají oči a jejich posláním je odstrašit případného nepřítele. A při lovu se orientují hlavně zrakem. Není bez zajímavosti, že kudlanka dokáže otočit hlavu o 360 stupňů, podobně jako sovy. Je to velice bystrý tvor a moje pozorování ukazují na to, že stejně jako jiní živočichové projevuje inteligenci a velice dobře vnímá člověka.
Uvádí se, že po nebo i během páření samice asi v polovině případů pozře samce. Je to podobná situace, jaká je známá u pavouků. Proto bývá samců v populaci převaha. Samice klade vajíčka do zvláštní schránky, kterou většinou ukrývá na spodní stranu kamenů a larvy se líhnou v květnu či červnu.
Text a foto Zdeněk Mrkáček